Klinická a experimentální gastroenterologie 4/2026

Vollständiger Abstract

Worum geht es in dieser Arbeit?

Vážené a milé kolegyně a kolegové, dovolte mi pozvat vás k přečtení dalšího čísla Gastroenterologie a hepatologie a představit vám část jeho obsahu věnovanou klinické a experimentální gastroenterologii. Irena Fillová z Martina se v přehledovém článku věnuje problematice dysfagie a především úloze klinického logopeda v její diagnostice a léčbě. Dysfagie není pouze problémem ezofageálního transportu, ale často zahrnuje také orofaryngeální a funkční poruchy. Autorka proto zdůrazňuje význam interdisciplinární spolupráce gastroenterologa a klinického logopeda-dysfagiologa, která umožňuje přesnější diagnostiku, bezpečnější nutriční management a účinnější léčbu. Adam Lukáč z Martina se ve své původní práci zabývá prediktory manometrické odpovědi na domácí biofeedback v kombinaci s lokální elektrickou stimulací u pacientek s fekální inkontinencí. Ve skupině 48 žen bylo po 12 týdnech klasifikováno 18 pacientek jako manometrické respondérky. Ty měly před zahájením léčby nižší klidové anorektální tlaky a kratší délku zóny vysokého tlaku. Výsledky naznačují, že výchozí manometrické parametry by mohly pomoci při charakterizaci pacientek vhodných k této léčbě, jejich význam pro výběr pacientů však bude nutné ověřit v prospektivních studiích. Radovan Lukáčik z Prahy se svými kolegy prezentuje první zkušenosti s farmakologickou léčbou obezity u kandidátů transplantace jater. Retrospektivně hodnotili tři pacientky s obezitou III. stupně a jaterní cirhózou léčené semaglutidem, liraglutidem nebo tirzepatidem po dobu 6–12 měsíců. U všech došlo k významnému poklesu tělesné hmotnosti, u dvou pacientek ke zlepšení jaterní funkce a odložení zařazení na čekací listinu. Léčba byla dobře tolerována bez závažných nežádoucích účinků. Práce zároveň upozorňuje na nutnost prevence sarkopenie a potřebu dalších prospektivních studií. Sabina Krautstenglová z Prahy popisuje zkušenosti jednoho centra s endoskopickou full-thickness resekcí pomocí systému FTRD. V souboru 123 pacientů bylo provedeno 127 výkonů s technickou úspěšností 89 % a kompletní R0 resekcí v 66,9 % případů. Komplikace se vyskytly u 12,6 % výkonů, nejčastěji šlo o krvácení. Kontrolní koloskopie ukázala lokální reziduum nebo recidivu u 10,1 % vyšetřených pacientů. Výsledky potvrzují místo EFTR mezi metodami určenými k léčbě obtížně resekovatelných lézí gastrointestinálního traktu. Věřím, že i toto číslo nabídne zajímavá témata z různých oblastí gastroenterologie a přinese nové informace využitelné v každodenní praxi. Děkuji všem autorům za jejich práci a vám, čtenářům, přeji příjemné čtení a hezký zbytek letních prázdnin. Tomáš Hucl prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.koeditor sekce Klinická a experimentální gastroenterologietohu@ikem.cz